Předseda Platformy Štěpán Ripka diskutoval s předsedou OSMD Tomislavem Šimečkem o sociálním bydlení

Více než 200 tisíc lidí je v Česku bez domova, vyloučeno z bydlení, nebo ohroženo jeho ztrátou. Na trhu s bydlením jsou diskriminováni především Romové, rodiny s více dětmi a cizinci

Na zákonu o sociálním bydlení se pracuje už téměř deset let, vláda ho chce mít hotov v roce 2017. 

„Zákon se vyvíjí velice špatným směrem,“ předseda Občanského sdružení majitelů bytů a dalších nemovitostí Tomislav Šimeček 

Podle něj by zákon měl především zajistit, aby lidé nepřicházeli o své bydlení, tedy aby se posílil systém dávkový. 

„V zákoně se naopak dávkový systém oslabuje, a více lidí má problém s tím udržet si své bydlení, a to i když pracují a chovají se naprosto normálně,“ tvrdí Šimeček. 

Jedná se o skupinu, kterou česká ústava označuje jako lidé v nezaviněné nouzi, jimž je povinen finančně pomoci stát, vysvětlil předseda sdružení. 

„Skupina lidí, o které se nejvíce nový zákon stará jsou lidé v zaviněné nouzi, kteří propadli sítem normálního nájemního bydlení až na dno, a bydlení není pro ně dostupné, protože riziko jim pronajmout byt je tak vysoké, že je výhodnější byt nechat volný.“ 

Ripka: Sociální byty nelze přidělovat na základě známosti 

Předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka srovnává, jak sociální bydlení řeší v zahraničí. 

„Když se podíváme po Evropě, všechny systémy mají společné tři prvky: sociální byty byly pořízeny nebo jsou provozovány s využitím veřejných prostředků, nájemné v nich je regulované na nižší než tržní úrovni, a jsou přidělovány prostřednictvím administrativní aplikace sociálních kritérií, a ne na bázi tržních mechanismů.“ 

Číslo 200 tisíc lidí v akutní bytové nouzi je podle Ripky krizovou situací, kdy je potřeba stanovit priority pro přidělování bydlení. 

„Doporučujeme, aby hlavním kritériem při přidělování sociálních bytů byla naléhavost bytové nouze té domácnosti, abychom se nedostali zpátky do stavu, kdy jsou byty přidělovány na základě známosti, není tam příjmový strop, nebo je vágně definován.“ 

Šimečkovo odvolání se se na ústavu není na místě, oponoval Ripka. „Pan Šimeček má velice selektivní čtení listiny základních práv a svobod.“ 

„Prvním východiskem zákona je, že čím déle trvá bezdomovectví, tím je situace horší a devastující, a to zvláště pro děti,“ připomněl důraz právě zpracovávané předseda Platformy pro sociální bydlení.